Těžký je úděl spisovatele-betačtenáře

Poslední dobou nebyl osud, co se psaní týče, tak úplně na mé straně. Nejdřív různé stresy, pak další, nejnověji mne doběhlo „trauma“ způsobené nezvládnutím souborky. Ale to už se snad řeší.

Co mne ale trápí nejvíce - musím se naučit poskládat si čas. Jsem neskonale vděčná, že mám přátele, kteří také píší a dávají mi své věci ke čtení a betění. Nicméně, moje momentální časové nastavení je většinou buď psát, nebo betit. A vzhledem k tomu, že oni pořád píší a pořád mají co k betění, nestíhám psát, ztrácím důvěru ve své psaní (která je neustále na takové bipolární hranici) a ztrácím cvik (což je zdaleka nejhorší).

Ale... já jim ráda betím věci a rozhodně nechci, aby mi svá díla přestali posílat. Jenom nechci, aby mé betění bylo na úkor mého psaní. Achjo. Musím to nějak vymyslet.